Logio

S rychlým rozvojem moderních služeb v oblasti logistiky v žádném případě nekoresponduje tvorba legislativního a právního rámce podnikání v oboru. Prakticky neexistují ani samotné, globálně uznávané, definice základních pojmů. Poskytovatelé komplexních logistických služeb jsou v důsledku například nuceni místo jednoho živnostenské oprávnění disponovat několika živnostenskými listy a koncesními listinami vztahujícími se k jednotlivým logistickým činnostem.

Fakt, že se jedná o skutečně reálný problém, prokazuje i zájem sdružení FIATA, které na pořad svého zářijového kongresu zařadilo i přijetí následující definice zasilatelských a logistických služeb: „Zasilatelské a logistické služby“ (podle CLECAT) = služby všeho druhu vztažené k přepravě (vykonávané jedním druhem dopravy nebo multimodálně), sdružování, skladování, manipulaci, balení nebo distribuci zboží jakož i pomocné a poradenské služby s nimi spojené, včetně ale nikoliv výlučně celních a daňových věcí, deklarování zboží pro úřední účely, zajišťování pojištění zboží a příjmu nebo zajišťování plateb a dokladů, týkajících se zboží. Zasilatelské služby rovněž zahrnují logistické služby s moderními a komunikačními technologiemi ve vztahu k přepravě, manipulaci nebo skladování zboží a de facto celkový management dodavatelského řetězce. Tyto služby mohou být prováděny na míru za účelem pružného zajištění poskytovaných služeb“.